Strukturální fondy EU: pomocník proti krizi

Společně s kolegy v Evropské demokratické straně jsme zpracovali dokument s názvem "Opatření k využití strukturálních fondů EU při řešení současné finanční krize". Promítáme do něj své hluboké znalosti problematiky fondů EU, jejich silných stránek i slabin a především potenciál, který pro nás všechny představují. Ať už jste vůči strukturálním fondům EU skeptičtí, nebo ne, věřím, že v následujících řádcích najdete zajímavé postřehy.

Zásadní priority a teze

  • zachovat či dát lidem práci
  • co nejdříve spustit stavební investice a nákupy technologií, a to v největším možném rozsahu
  • snížit zátěž na žadatele, zejména pokud jde o požadavek vlastního přefinancování a spolufinancování projektů

Splnění těchto priorit lze zajistit řadou technických a organizačních opatření, které je nutné učinit z pozice ministerstev a krajů, které fondy rozdělují. Proto by se měla Vláda České republiky co nejdříve těmito otázkami zabývat a zadat svým ministerstvům (a důrazně doporučit krajům) následující požadavky:

  1. Rovina technická a organizační:

    1. Otevřít kontinuální výzvy pro předkládání projektů a přijímat projekty průběžně až do vyčerpání celkové částky (pro celé období).

      2. Proč: schvalování projektů nesmí být bržděno tím, že do té či oné jednorázové výzvy nebyl přidělen dostatek peněz. Nic nebrání tomu, aby programy "daly do hry" veškeré peníze přidělené pro období 2007-2013.

    2. Snížit minimální hranici bodového hodnocení pro přijetí projektů k financování, zcela odbourat vylučování projektů za formální chyby (vyloučit jen při nesplnění těchto základních parametrů: soulad oborového zaměření projektu s programem, právní status žadatele a umístění projektu).

      3. Proč: současný systém schvalování projektů mnohde stále připomíná hledání chyb za účelem vylučování projektů. Takový hazard s prací a penězi investovanými do přípravy projektů je (nejen) v současné době neobhajitelný.

    3. Výrazně bodově zvýhodnit projekty, jenž přinesou nová pracovní místa nebo udrží současná. Zároveň dát při bodování prioritu těm projektům, které jsou v pokročilém stádiu přípravy či realizace.

      4. Proč: práce pro lidi a rychlost financování jsou v současné situaci podstatné.

    4. Při kontrole již realizovaných podnikatelských projektů připustit při neudržení výsledků projektů - v odůvodněných případech - finanční krizi jako příčinu "vis major".

      5. Proč: řada žadatelů přijala při převzetí dotace závazek, že vytvoří a udrží pracovní místa a ekonomické výsledky projektu po dobu 5 let od ukončení dotované investice. V případě nedodržení těchto podmínek jim hrozí vracení dotace, což by zvlášť v současné situaci bylo nesmírně tvrdé a jdoucí proti smyslu ekonomických "ozdravných" opatření. Při uznání příčiny "vyšší moci" lze sankce odpouštět.

    5. Snížit na minimum zátěž kladenou na příjemce dotací spojenou s financováním projektu, a to: zavedením zálohových plateb pro veřejné a neziskové subjekty, a průběžného financování u podnikatelských projektů.

      6. Proč: při současném systému musí velká část příjemců průběžně proplácet faktury dodavatelů a teprve pak - se zpožděním - dostávají proplacenou dotaci. Proto potřebují nejen peníze na vlastní povinné spolufinancování, ale i přefinancování dotované části rozpočtu projektu. Většina žadatelů je tedy závislá na bankovních úvěrech. Obtíže spojené se získáním úvěru tak omezují i využívání evropských fondů. Roztáčí se tím neblahá spirála, kterou je třeba včas zastavit.

    6. Pro spolufinancování podnikatelských projektů nabídnout (a silně zpopularizovat) zvýhodněné úvěry taktéž financované z fondů EU.

      7. Proč: v některých případech je to až 60 % objemu projektu, který musí podnikatel financovat ze svého. Je zřejmé, že obtíže se získáním úvěru i zde jinak budou hrát neblahou roli a znásobovat dopady krize na čerpání fondů.

    7. Důsledně připouštět uznatelnost nákladů od 1.1 2007 (neklást nesmyslné pozdější termíny, které zbytečně omezují možnosti financování).

      8. Proč: je třeba připustit profinancování již běžících staveb a investic, čímž se urychlí tok peněz z Bruselu do ČR. Zaužívaný systém - financovat jen akce, které teprve začnou - je zdlouhavý a oddaluje faktické financování z fondů.

    8. Zrevidovat využívání technické pomoci (peněz na financování nákladů spojených s rozdělováním fondů), a to směrem ke zrychlení financování a poskytování fundované individuální pomoci žadatelům a příjemcům.

      9. Proč: technická pomoc je v některých případech využívána přinejmenším diskutabilně, problematické jsou z pohledu daňového poplatníka zejména nekonkrétní a neadresné informační aktivity či bombastické mediální a PR kampaně bez měřitelného efektu - ty si (nejen) dnes nemůžeme dovolit.

    9. Stabilizovat a motivovat týmy pracující na řízení fondů.

      10. Proč: kvalitní, vzdělaní a stabilizovaní lidé jsou jediný "nástroj", který je k dispozici, systém s nimi stojí a padá.

  2. Rovina strategická

    1. Během roku 2009 provést vyhodnocení, zda vůbec a do jaké míry operační programy připravené pro "hospodářsky mírové časy" mohou zafungovat při řešení ekonomických problémů současnosti a sloužit k posilování ekonomiky. Pokud tato revize přinese opodstatněné a ověřené argumenty, že tomu tak není, je třeba do 1.1.2010 připravit návrh nového znění operačních programů a předložit je Evropské komisi jako žádost o změnu.

      2. Proč: operační programy jsou de facto střednědobé strategie poplatné době vzniku - tedy roku 2006 - 2007, Se situací typu rozsáhlé finanční krize tedy vůbec nepočítají. Přitom jsou to "noty" pro rozdělování peněz do roku 2015 a jsou v podstatě zafixovány schválením Evropskou komisí. S možnostmi změn se ale v evropské legislativě počítá - pokud přinese členská země pádné argumenty, měla by je Evropská komise vzít v úvahu a změny odsouhlasit.

    2. Bylo by namístě, kdyby česká vláda tuto věc otevřela i v roli vlády předsedající země - pravděpodobná nutnost revizí dokumentů bude nepochybně plošnou - celoevropskou - záležitostí.

      3. Proč: Předjednat se špičkami Evropské komise hladký a rychlý průběh schvalování změn operačních programů by bylo jistě vnímáno jako konkrétní krok správným směrem.

Za tým Evropské demokratické strany vypracovala
Mgr. Věra Jourová
V Praze dne 29.1. 2009