Věra Jourová a evropské fondy

  • V červnu 2003 nastupuje Věra Jourová do funkce ředitelky odboru na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) - buduje systém pro čerpání evropských dotací pro regiony a Prahu. Pro funkci ředitele dotačních programů (tedy pro svou funkci) stanovuje roli toho, kdo o přidělování dotací nerozhoduje, ale dohlíží nad celým systémem jako nestranný a neutrální šéf. Projekty přijímá a hodnocení zajišťuje odbor rozvojových programů cestovního ruchu, který nespadá do její řídicí působnosti. Věra Jourová projekty v rámci své práce na požádání konzultuje, ale nehodnotí je, ani neboduje. V Národní výběrové komisi, která o přidělení peněz rozhoduje, má pouze statut pozorovatele bez hlasovacího práva.
    (doloženo: organizačním řádem MMR a operačním manuálem Společného regionálního operačního programu a dvěma audity výběru projektů)
  • 22. 11. 2004 je Věra Jourová jmenována náměstkyní ministra.
    (doloženo organizačním řádem MMR)
  • Podzim 2005 Věra Jourová prochází bezpečnostní prověrkou na stupeň "tajné". Při prověrce jsou prověřovány veškeré kontakty, majetkové poměry. Provedeno je i psychologické vyšetření, které se mj. zaměřuje na zjištění tendence ke korupčnímu jednání. Prověrka je jí bez jakýchkoli problémů udělena.
    (oznámení o výsledku prověrky je součástí vyšetřovacího spisu)
  • Únor 2006 Věra Jourová odchází z MMR po neshodách s ministrem Martínkem a následně zakládá se svým synem společnost Primavera Consulting s.r.o. Valnou část své kapacity vynakládá na práci v zahraničí.
    (doloženo Rozhodnutím ministra, personálním spisem VJ na MMR, obchodním rejstříkem a daňovou evidencí VJ)
  • 13.10.2006 Věra Jourová je zatčena na ruzyňském letišti v Praze a vzata do vazby. Je obviněna....
  • 16.11.2006 Věra Jourová je propuštěna z vyšetřovací vazby....
  • DATUM Soud KDE prohlásil, že obvinění Věry Jourové bylo zcela neoprávněné, a že se Věra Jourová činu, z něhož byla obviněna, nedopustila.
  • DATUM Uplynula lhůta pro možné dovolání nejvyšší státní zástupkyně. Rozsudek soudu z ??? tak v plném rozsahu nabyl platnosti.
  • 12.12.2008 Věra Jourová na tiskové konferenci oficiálně oznamuje, že podává pět žalob, jimiž se domáhá náhrady škod, které jí v souvislosti s neodůvodněným obviněním a vězněním vznikly.

    • Projekt BONO PUBLICO I

  • Jaro 2004 - arch. Marek Řičař a starosta Budišova Ladislav Péťa v kanceláři ředitelky odboru Věry Jourové konzultují připravovaný projekt BONO PUBLICO. Věra Jourová jim sděluje, že tematicky je projekt správně nastaven a doporučuje konzultovat jej na odboru cestovního ruchu, který má dotační titul v odborné gesci. Upozorňuje, že ona sama projekty nehodnotí a do výběru nijak nezasahuje.
    (doloženo výpovědí Marka Řičáře)
  • 31.7. 2004 - Společnost BONO PUBLICO předkládá hotový projekt k hodnocení. Odbor cestovního ruchu projekt vyhodnotil jako formálně nevyhovující. Kromě drobných formálních nedostatků je zjištěno, že na jednom z objektů, do nichž se má investovat, je bankovní zástava. Tento fakt projekt vyřazuje z dalšího hodnocení. Evropské fondy totiž nesmí být ohroženy možnou neschopností žadatele splácet závazky vůči bance.
    (doloženo v záznamech hodnocení projektu na Ministerstvu pro místní rozvoj)
  • Podzim 2004 - společnost BONO PUBLICO intervenuje za vrácení projektu k hodnocení a k financování. Věra Jourová potvrzuje verdikt hodnotitelů. Marek Říčař v říjnu 2004 píše e-mail Aleši Vébrovi, že je Věra Jourová zkorumpovaná jinými předkladateli (logika uvažování: nepodpořila náš projekt, podpořila jiné, je tedy zaplacena někým jiným). E-mail je plný pomluv a křivých nařčení vůči Věře Jourové.
    (uvedený e-mail je součástí vyšetřovacího spisu a potvrzuje výpověď VJ z 13.10.2006).

    • Projekt BONO PUBLICO II

  • Počátek roku 2005 - starosta Budišova Ladislav Péťa po neúspěchu 1. projektu žádá Věru Jourovou o konzultaci. Věra Jourová odpovídá e-mailem, kde mu sděluje v zásadě toto: "Standardní konzultace je možná, je třeba se vyvarovat chyb z prvního projektu, o výběru projektů Věra Jourová nerozhoduje, ani do něj nemůže a nehodlá nijak zasahovat, aby byl projekt úspěšný, musí být kvalitně zpracován."
    (jak e-mail starosty Péti, tak odpověď Věry Jourové je součástí vyšetřovacího spisu)
  • Následně se uskuteční schůzka mezi Věrou Jourovou a starostou Péťou. Trvá asi 30 min. Věra Jourová informuje o záležitostech, které byly negativně hodnoceny v 1. kole výběru - informuje p. Péťu plně v souladu s manuálem pro řízení evropských fondů. Na tomto podkladu radí starostovi, ať najde pro Budišov silného partnera v rámci bližšího okolí (silného ve smyslu potenciálu pro cestovní ruch - pro tento účel se nabízí město Třebíč, které je na seznamu UNESCO), omezit rozpočet na absolutní minimum a najmout si profesionální a spolehlivou firmu ke zpracování projektu. Věra Jourová panu starostovi - na základě pokynu svého nadřízeného (ministra Paroubka), že má panu Péťovi doporučit zkušeného zpracovatele - jmenuje čtyři firmy z jeho regionu, které mají prokazatelnou zkušenost s psaním projektů. On si vybírá firmu Raven Consulting, protože se zbylými jmenovanými "neměl dobrou zkušenost". V závěru schůzky starosta děkuje a hovoří o tom, že je za radu vděčný. Konzultace v ničem nevybočuje ze standardního průběhu podobných jednání.
    (schůzka není zdokumentována, ani neexistuje svědek).
  • Léto 2005 - společnost BONO PUBLICO předkládá nový projekt. Hodnocení probíhá standardně, projekt bodují nezávisle na sobě dva subjekty vybrané ministrem Martínkem. Hodnotitelé projekt vysoce bodově hodnotí. Správnost hodnocení potvrzují 2 audity provedené po vypuknutí kauzy na podzim 2006 a na jaře 2007. Audity též vydávají jasné svědectví, že Věra Jourová výběr ani neovlivňovala, ani ovlivňovat nemohla. Ve stejném duchu vypovídají pracovníci ministerstva a externí hodnotitelé.
    (doloženo audity a výpověďmi svědků)
  • Projekt následně prošel standardní kontrolou připravenosti a měl se začít realizovat pod dozorem trvalé několikastupňové kontroly.
    (doloženo zápisem o ex-ante kontrole na MMR)
  • V srpnu 2006 podávají Marek Říčař a Aleš Vébr na policii vysvětlení, v němž Marek Říčař uvádí, že od starosty Peti slyšel, že Věře Jourové předal úplatek 2 mil. Kč. V říjnu již toto ve své výpovědi popírá s tím, že takto to nikdy nezaslechl. (doloženo v protokolech)
  • Od jara roku 2005 dosud nedošlo k žádnému osobnímu, písemnému a ani telefonickému kontaktu mezi starostou Péťou a Věrou Jourovou.
    (nelze stoprocentně doložit, nicméně existují záznamy mobilu, odposlechy, zabavené diáře, kniha návštěv na MMR, v nichž se prokazatelně žádný kontakt nevyskytuje)
  • 13.10.2006 je Věra Jourová zadržena policií a obviněna z převzetí úplatku ve výši cca 2 mil. Kč v době, kdy zastávala funkci náměstkyně ministra. Poté je na 33 dnů vzata do vazby, a to na základě podání vysvětlení na policii dvou svědků - Aleše Vébra a Marka Říčaře - a reportáže televize NOVA. V uvedené reportáži o Věře Jourové hovoří Marek Říčař, který o natáčení skrytou kamerou věděl. Starosta Péťa v reportáži odpovídá, že 2 mil. se z rozpočtu ztratí. Neříká však, že by Věře Jourové nějaké peníze vyplatil či chtěl vyplatit. Rozhovor probíhá nejméně půl roku po odchodu Věry Jourové z ministerstva.
    (doloženo záznamy skryté kamery)
  • 15.10. 2006 Do médií unikla výpověď Věry Jourové, která byla dezinterpretována a zneužita v předvolebním boji proti ČSSD.
    (doloženo reflexí v médiích)
  • Říjen 2006 Znovu jsou vyslýcháni svědkové Marek Říčař, Aleš Vébr a také redaktor televize NOVA Janek Kroupa. Obhájce Věry Jourové se všech tří dotazuje, jak se o úplatku dozvěděli. Marek Říčař vypovídá, že o něm slyšel od starosty Péti, ale že u předání nebyl, ani neví, zda a kdy se mělo předání úplatku odehrát. Aleš Vébr o úplatku slyšel od Marka Řičaře a Janek Kroupa se o něm dozvěděl od Aleše Vébra. Svědectví z druhé, třetí a čtvrté ruky se stalo rozhodujícím podkladem pro obvinění Věry Jourové a její vzetí do vazby
    (vše doloženo ve výpovědích svědků).
  • Listopad 2007 Od počátku vyšetřování proběhla 4 kola výslechů, naposled v prosinci 2007 a lednu 2008. Vyhodnocují se odposlechy. Při vyšetřování se mj. zjistilo, že:
    • Věru Jourovou nemělo smysl uplácet, protože stála zcela mimo výběr projektů, což starosta Peťa věděl.(doloženo - viz výše)
    • Nenašly se žádné chybějící peníze, ani přebývající peníze či příjmům neodpovídající majetky na straně Věry Jourové. (doloženo v evidenci majetku a finanční situace Věry Jourové)
    • Marek Říčař již od roku 2004 pracuje na likvidaci Věry Jourové, protože nepodporuje jeho projekty.(doloženo mailem z roku 2004)
    • Nenašel se sebemenší důkaz (odposlech, záznam z mobilu, písemný doklad) o tom, že by Věra Jourová byla se starostou Péťou v kontaktu, nebo že by jakkoli v rámci skupiny obviněných vystupovala. Obvinění a vazba je tak založeno na jediné větě, kterou řekl Marek Říčař při podání vysvětlení v srpnu 2006. Zní tak, že slyšel od starosty Péti, že Věře Jourové zaplatil peníze. Odposlechy, skrytá kamera, ani následné výslechy neobsahují žádné indicie pro vznesení obvinění (které znělo "vzala peníze v době výkonu funkce náměstkyně ministra").
    (Doloženo ve spise).

    Vyšetřování přesto trvalo - 18 měsíců.

    Projekt BONO PUBLICO Čechy

  • Jaro 2005 - v rámci dotace ze státního rozpočtu (nikoli z evropských zdrojů) byly schváleny dvě dotace na přípravu projektové dokumentace pro projekty BONO PUBLICO Čechy a BONO PUBLICO Morava. Zatímco standardní dotace v rámci příslušného dotačního programu jsou v řádu statisíců, na projekt BONO PUBLICO jsou schváleny dotace ve výši 15,5 mil. Kč a 11,7 mil. Kč. Vysoké dotace v komisi obhajuje ředitel odboru regionálního rozvoje Jiří Fajfr.
    (Doloženo zápisem z komise na přidělování dotací, která je přílohou Rozhodnutí ministra Paroubka o přidělení dotace)
  • Vyplacena je "pouze" dotace ve výši 15,5 mil. Kč, a to žadateli - mikroregionu Podještědí. Mikroregion ihned po obdržení peněz je převádí společnosti BONO PUBLICO, která je dále postupuje Atelieru Habitat, což je firma Marka Řičáře. Mikroregion tak činí na základě doporučení Ministerstva pro místní rozvoj výzvou jednomu dodavateli s tím, že se opírá o §27 zákona o zadávání veřejných zakázek (duševní vlastnictví). Použití tohoto ustanovení zákona je ale přinejmenším sporné.
    (doloženo ve zprávě interního auditu, která je na MMR)
  • Podle regulí dotace má žadatel předložit projektovou dokumentaci v takové kvalitě, aby prošla formálním hodnocením v evropském programu SROP (řízeném Věrou Jourovou). V případě, že žadatel podmínku nesplní, dotaci musí vrátit.
  • Podzim 2005 Marek Říčář předkládá zpracovanou projektovou dokumentaci, na jejíž přípravu obdržel výše uvedenou nestandardně vysokou dotaci. Projekt formální požadavky programu SROP nesplňuje, ani objem uznatelných nákladů neodpovídá.(doloženo dokumentací k hodnocení projektu z prosince 2005, správnost hodnocení je koncem roku 2006 potvrzena interním auditem MMR) V konečném důsledku to znamená, že dotace má být vrácena. To způsobuje vlnu intervencí, jak vůči pracovníkům odboru SROP, tak vůči Věře Jourové. Ta verdikt v lednu 2006 potvrzuje.(doloženo v dokumentaci k hodnocení projektu) Poté přichází Marek Říčař na MMR za tehdejším 1. náměstkem ministra JUDr. Králem oznámit, že Věra Jourová dostala od budišovského starosty Ladislava Péti úplatek 2 mil. Kč. Sděluje, že mu to osobně potvrdila mezi čtyřma očima. (doslovně doloženo ve výpovědi náměstka J. Krále) Přitom ve své vlastní výpovědi polici sděluje, že se s Věrou Jourovou viděl pouze na začátku roku 2004. (doloženo výpovědí M. Řičáře) Tento rozpor minimálně prokazuje to, že jeden ze svědků lže.
  • Únor 2006 Po odchodu Věry Jourové z MMR tlak na bývalé podřízené Věry Jourové pokračuje. Z přijetí úplatku Marek Říčař obvinil i řadového pracovníka odboru SROP. (toto obvinění se řeší vnitřní kontrolou a odkládá se jako nepravděpodobné) Nakonec dosáhne svého a získá potvrzení, že projekt byl formálně v pořádku. 15,5 mil. Kč si tedy oficiálním posvěcením ze strany 1. náměstka ministra JUDr. Krále může ponechat. (doloženo dopisem 1. náměstka Krále adresovaném Řičářovi) V tlacích na ponechání dotace spolupracoval Aleš Vébr. Ten v té době pracoval jako poradce ministra Martínka. (doloženo v interních dokumentech MMR a ve výpovědi Aleše Vébra z října 2006)
  • Listopad 2006 Ministerstvo pro místní rozvoj vydává tiskovou zprávu, že prostředky byly čerpány neoprávněně a že je bude vymáhat zpět. Zpráva doslovně uvádí, že mikroregion Podještědí, který má peníze vracet, se stal obětí podvodu a že se mu MMR bude snažit pomoci zmírnit dopady. (tisková zpráva je stále na webu MMR
  • Listopad 2007 Marek Říčař, který s vysokou pravděpodobností neoprávněně čerpanou dotaci stále má, je dnes v režimu na ochranu svědků. Je to tentýž člověk, kterému v rámci bombastické kampaně kolem kauzy Budišov oba ministři - Paroubek i Martínek - veřejně děkovali za to, že statečně ochránil evropské peníze. (doloženo tiskovou konferencí a vyjádřeními pro média z října 2006).
  • Prosinec 2007 ČT 1 v pořadu Zpravodajství z regionů oznamuje, že sdružení obcí Podještědí má z rozhodnutí Finančního úřadu vracet 15 mil. Kč neoprávněně čerpané dotace a 10 mil. Kč penále.

    • NÁSLEDUJÍCÍ VĚTY JSOU SPEKULATIVNÍ, nicméně:

    • odpustí-li Finanční úřad sdružení obcí úhradu dlužných částek, vypere tak stát panu Řičářovi ty peníze potřetí (po Fajfrovi a Královi), protože si je pravděpodobně bude moci nechat. Obcím zbude asi nepříjemný pocit, že je někdo zneužil, ale že to ještě dobře dopadlo. Že by něco požadovaly po Řičařovi, je spíš nepravděpodobné.
    • Pokud Finanční úřad úhradu neodpustí, budou mít obce problém. Pochybuji totiž, že mají s Řičářem tak kvalitní smlouvu na dodání díla bez vad (s pojistkou pro případ, že projektová dokumentace na MMR neprojde), a že na něm budou moci peníze vymáhat. Takže to budou muset uhradit a Řičář zůstane s penězi v pohodě.

    Veškeré uvedené údaje jsou doloženy písemnými dokumenty s výjimkou několika, u kterých je to výslovně uvedeno.